Historie Současnost Členská schůze Brigády Povolenky Revíry





Historie organizovaného rybářství v Jaroměři se začíná psát od 16.října roku 1897. V tento den se sešli v hostinci "U Zlatého Anděla" pánové Karel Lánský, Karel Kudrnáč, Karel Kolářský, Josef Khail, Vojtěch Boháč, Vojtěch Probošt, Josef Čermák, MUDr. František Petr, Josef Kulhánek a Jan Stříhal na zařizující schůzi rybářského družstva v Jaroměři. Byl zvolen komitét k vyřizování prací, jehož členy se stali K. Lanský, K. Kolářský a K. Kudrnáč. Zápis z ustavující schůze (viz obr.) se nachází dodnes v archivu organizace.

První valná hromada ustaveného rybářského spolku se konala 17.února 1898 a v ní přítomní rozhodli přistoupit za členy "I. odboru Českého zemského rybářského spolku v Praze, se sídlem v Jaroměři". Tento původní název byl postupně měněn podle usnesení valných hromad a členských schůzí příp. v souladu se směrnicemi nadřízených orgánů. Od 3.3.1899 se název mění na "Rybářský spolek v královském věnném městě Jaroměři"; od 11.4.1926 na "Rybářský klub pro Jaroměř a okolí se sídlem v Jaroměři"; od 27.10.1951 na "Lidový rybářský spolek v Jaroměři"; v r. 1956 na "Československý rybářský svaz, místní organizace v Jaroměři" a od r. 1971 na současný název "Český rybářský svaz, místní organizace v Jaroměři".

První stanovy spolku byly potvrzeny c.k. místodržitelstvím 1.9.1900. Valná hromada r.1926 schvalovala již stanovy, platné pro všechny rybářské spolky, organizované ve "Svazu rybářů".

V počátečních letech byly tři druhy členství. Byli to členové řádní, přispívající a čestní. Řádnými členy byli členové - sportovní rybáři. Přispívajícími členy byli příznivci rybářského sportu a občané, kteří si svým členstvím v organizaci zajišťovali zdarma nebo za nízkou cenu podíl ryb z výlovu organizací spravovaných rybníků. Tito členové měli i své zastoupení ve výboru organizace. Podíl přispívajících členů byl nejvyšší v prvních letech po založení organizace, postupně klesal, až zanikl v důsledku změny stanov, které v současné době uznávají pouze řádné členství. Čestnými členy se stávali podle platných stanov, valnou hromadou zvoleni, bývalí členové, kteří se v době svého členství mimořádně zasloužili o rozvoj organizace.

Zájemci o řádné členství se přihlašovali osobně ve schůzích výboru a až do roku 1923 byli jmenovitě uváděni v zápisech výborových schůzí.Od roku 1929 museli přihlášku podávat písemně.Ne každý zájemce o členství byl přijat, o čemž svědčí zápisy z výborových schůzí.

 

Až do roku 1945 byla zejména fyzická práce členů placena ve výši předem schválené výborovou schůzí. První návrh na povinnou pracovní povinnost členů byl přednesen v r. 1929 na výborové schůzi. Navrh byl zamítnut. První pracovní povinnost byla vyhlášena 20.4.1946 ve výši 15 hodin ročně. Dne 6.1.1950 byla výroční členskou schůzí zvýšena na 30 hodin ročně, nebo 300 Kčs úplaty. Od roku 1961 byla pracovní povinnost člena snížena na 25 hodin ročně. V současnosti platí pracovní povinnost 15 hodin ročně, nebo lze neodpracované hodiny uhradit částkou 1500 Kč, a nebo, po dohodě s hospodářem, lze pracovní povinnost splnit dodáním určeného množství krmiva pro ryby.







První podmínkou k založení rybářského spolku, uloženou Zemským rybářským spolkem v Praze, bylo "nabytí vod". Protože v té době vodami disponovaly obce, v jejichž katastru se potoky a řeky nacházely, požádal přípravný výbor spolku již v roce 1897 obce Jaroměř, Josefov, Rychnovek, Starý Ples, Čáslavky, Dolany, Černožice, panství Smiřice a vojenský erár v Josefově o pronájem vod v katastrech jejich obcí. Podle zápisu přípravného výboru odpověděla vojenská správa v Josefově a panství Smiřice záporně. Ostatní obce na pronájem přistoupily. Část bezplatně (Jaroměř, Čáslavky, Dolany a později Hořenice), část za různé poplatky. Nájemné bylo uzavřeno na 6 let a po té době musela být nájemní smlouva obnovena. Ve schůzi dne 5.3.1898 mohl vytvořený spolek konstatovat, že se stal "nájemcem a správcem vod Labe, Úpy, Metuje a Běluňky a potoka v Čáslavkách, a to buď bezplatně, nebo za přijatelný poplatek". Se Smiřickým velkostatkem (dříve panstvím) byla dojednána najemní smlouva až společně s rybářským spolkem v Hradci Králové od 1.9.1930, za 1000 Kčs ročně.

Na valné hromadě dne 12.1.1947 konstatoval předseda, že rybářský klub v Jaroměři obhospodařuje celkem 71 km toků vod, z toho 64 km mimopstruhových a 7 km pstruhových. Rybářský klub má pronajato následující povodí:

• pstruhový potok Běluňku v délce 7 km

• oba břehy Labe od mostu v Kuksu po jez v Černožicích

• řeku Úpu od zdymadla pod obci Doubravice až po ústí do Labe

• řeku Metuji s horní hranicí v dubinách - část mlýnského náhonu

   až za splav nad mlýnem Poklasným a dolní hranicí je soutok řeky s Labem

• uzavřená labská odstavená ramena Trojice, Semonické a Čáslavské.


Nájmy a pronájmy končí v roce 1952, kdy byly v celé ČSR vytvořeny rybářské revíry a ČS. stát svěřil bezplatně rybářské právo rybářským organizacím. Před předáním revírů krajskému hospodaření v roce 1974 obhospodařovala rybářská organizace v Jaroměři tyto revíry:

• Labe 33 od mostu v Černožicích k jezu mlýna v Hořenicích, včetně ramen

   Černožické, Čáslavské, Semonické, propadlině po těžbě rašeliny ve

   Velichovkách a potok Jordánek.

• Labe 34 od jezu mlýna v Hořenicích k jezu v obci Stanovice.

• Úpa 1 od vtoku do Labe po zdymadlo pod obcí Doubravice, včetně

   odstaveného ramena ve Zvoli.

• Běluňka 1 od vtoku do Labe u Heřmanic po jez n.p. Rico ve Chvalkovicích.











Od založení se rybáři scházeli, kvůli absenci vlastních prostor, na výborových a členských schůzích ve spolkových místnostech, které byli v hostincích a hotelech.

Dalším, dlouholetým problémem, byla vlastní produkce rybích násad,

k zarybňování rybářských revírů.

 

První problém vyřešila v roce 1974 koupě a následné úpravy mlýna v Dolních Dolcích, čímž organizace získala vlastní prostory pro svou činnost a od této doby se výborové schůze, přednášky a školení konají v těchto prostorách.

Druhý problém byl vyřešen v roce 1969, kdy organizace zakoupila od mlynáře Pioreckého rybník v Dolních Dolcích. Za pomoci dotace MZ zajistila vybudování nové hráze, bezpečnostního přelivu a odbahnění a rozšíření rybníka. Rybník v současné době slouží jako producent kapří násady pro revíry organizace. Stejným způsobem byl upraven i rybník ve Velichovkách, který měla organizace, podle tehdejších zákonů, v trvalém, bezplatném užívání. Tak byly zajištěny ryby pro vlastní zarybňování a přebytky násad kapra pro okolní organizace. Rybník ve Velichovkách byl v roce 1992, v rámci restitucí vrácen majiteli, když k dohodě o koupi nebo dlouhodobém pronájmu naší organizaci nedošlo. Mimo tyto rybníky jsou k odchovu pstružích násad využity odchovné potoky Dolecký a horní část potoka Běluňka. Mimo ryb, které organizace není schopna vyprodukovat, jsou tak pokryty základní požadavky na zarybnění našich revírů.

 



Zvolení předsedové 

 

1897 - 1911 

1911 - 1919 

1919 - 1927 

1927 - 1928 

1928 - 1929 

1929 - 1930 

1930 - 1935 

1935 - 1938 

1938 - 1942 

1942 - 1947 

1947 - 1954 

1954 - 1958 

1958 - 1961 

1961 - 1965 

1965 - 1968 

1968 - 1973 

1973 - 1978 

1978 - 1995 

1995 -    ?    

rybářské organizace


  Karel Lánský

  Josef Khail

  Vojtěch Probošt

  Václav Karel

  Josef Hladký

  Josef Hanuš

  František Pivoňka

  František Šubrt

  Kocián

  Stanislav Půlpán

  Otto Rochowanski

  František Kalvoda

  Antonín Kriegler

  Jan Vašata

  František Kalvoda

  Luboš Novotný

  Stanislav Stárek

  Jiří Matyáš

  Jaroslav Červený